V jedné sezoně stříbrný slavík a průser roku. Proč se Ortel někomu líbí, má experimentální odpověď a není v hudbě

Otázka „jak se tohle může někomu líbit” zní jako řečnická. Není. Má experimentální odpověď z roku 2006, vyšla v časopise Science a týká se jakékoli kapely, tuhle nevyjímaje.

Vymyšlený hudební trh

Tři vědci postavili umělý hudební trh a pustili do něj 14 341 lidí. Nabídli jim osmačtyřicet písniček od kapel, které nikdo neznal. Účastník si písničku poslechl, dal jí jednu až pět hvězdiček a mohl si ji stáhnout.

Rozdíl byl jediný. Jedna skupina viděla u každé písničky, kolikrát si ji stáhli ostatní. Druhá ne.

Výsledek

Abstrakt studie to shrnuje takhle: čím silnější byl sociální vliv, tím větší byla nerovnost mezi písničkami — a tím hůř se dal výsledek předpovědět.

A pak věta, o kterou tady jde:

Úspěch byl kvalitou určen jen zčásti: nejlepší písničky málokdy dopadly špatně a nejhorší málokdy dobře, ale jakýkoli jiný výsledek byl možný.

Autoři pouštěli tentýž experiment v několika paralelních světech se stejnými písničkami a stejným startem. Pořadí vycházelo pokaždé jinak.

Co to znamená

Vkus není jen zvuk. Je v něm zabudovaná informace o tom, co poslouchají ostatní — a jakmile tuhle informaci lidi mají, začne si žít vlastním životem.

Mimo krajní případy tedy otázka „proč se to někomu líbí” nemá odpověď v hudbě. Odpověď je v tom, kdo to poslouchá vedle vás.

Kdo to poslouchal vedle nich

Kapelu Ortel založil podle Wikipedie v roce 2002 Tomáš Hnídek, vystupující jako Tomáš Ortel, po odchodu z neonacistické skupiny Conflict 88.

Delší dobu hrála pro deset až dvacet lidí. Plné kluby přišly, až když si píseň Hadr z alba Nevinnej vybrala za svou oficiální hymnu později rozpuštěná Dělnická strana. Kapela s tím podle Wikipedie dodatečně souhlasila.

Album Mešita, jehož motivem je podle Wikipedie islám, vyšlo v roce 2013. Uprchlická vlna dorazila do Evropy o dva roky později.

Jedna sezona

rok	pořadí ve skupinách	hlasy
2012	167.	—
2013	105.	—
2014	4.	11 838
2015	2.	27 062
2016	2.	20 245

V roce 2015 brala kapela stříbrného slavíka. V témže ročníku ankety Žebřík ji hlasující zvolili průserem roku. Získanými hlasy v té kategorii předstihla SuperStar i Českého slavíka.

Lebka

Na galavečeru Českého slavíka v roce 2016 měli členové kapely na košilích umrlčí lebku se zkříženými hnáty a českým lvem na čele. Radek Banga to označil za zjevnou propagaci nacismu s odkazem na to, že umrlčí lebka bez lva byla jedním z hlavních symbolů jednotek SS. Zapískal a odešel ze sálu.

Tomáš Ortel pro deník Právo řekl, že jde o logo kapely a odkaz předků bojujících za naši zem. Pro rádio Impuls to později upřesnil: je to výňatek z praporu československých legií.

Novinář Jan Čáp připomněl, že týž symbol používali dřív piráti.

Hajlování

Dokumentarista Vít Klusák natočil v březnu 2016 na koncertu ve Frýdku-Místku návštěvníky, kteří v předsálí hajlovali, pokřikovali Sieg Heil a mluvili o bílé rase. Ukázky odvysílala Česká televize v pořadu 168 hodin.

Tomáš Ortel na to reagoval takto: „Hajlování nám vadí. Hajlujícího fanouška bych určitě napomenul.”

Podle záznamů na YouTube, které cituje Wikipedie, hrála kapela na koncertech i písně Conflict 88 — Vrať se k nám a Krásné časy. Od neonacistů se skupina distancovala na svých webových stránkách v červnu 2010.

Co na to lidé, kteří to mají v popisu práce

Ministerstvo vnitra označilo skupinu ve zprávě o extremismu za rok 2015 za pravicově extremistickou. Ve stejné zprávě uvádí, že Ortel je příkladem trendu, kdy texty písní sice inklinují k pravicovému extremismu, ale jsou formulovány tak, aby interpretům nehrozil trestní postih.

Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, specialista na extremistickou hudební scénu, podle Wikipedie uvádí, že ortodoxní neonacistická scéna Ortelem absolutně pohrdá: považuje ho za šaška bez hrdosti, který vystupuje za peníze.

Hudební publicista Pavel Klusák popsal texty jako „líné uvažování, sázku na neznalost a spoléhání na to horší v lidech”. Všiml si přitom i chatrné češtiny. Ondřej Bezr to zkrátil na tvrzení, že autor textů neumí za mák česky.

Co je doložené

Počet 14 341 účastníků, osmačtyřicet písniček, uspořádání pokusu i citovaná věta o kvalitě a úspěchu jsou přímo ze studie, kterou má první autor vyvěšenou na univerzitních stránkách.

Umístění v anketách, počty hlasů, rok založení kapely, převzetí písně Hadr za hymnu Dělnickou stranou, spor o lebku, Klusákův záznam z Frýdku-Místku i všechny citované výroky jsou z české Wikipedie a jejích zdrojů — deníku Právo, rádia Impuls, České televize a ČTK. Označení „pravicově extremistická” a věta o formulaci textů na hraně trestního postihu jsou ze Zprávy o extremismu na území České republiky v roce 2015, kterou vydalo Ministerstvo vnitra.

Co je jinak, než se zdá

Studie neříká, že na kvalitě nezáleží. Říká, že rozhoduje na okrajích: nejhorší písničky se nahoru nedostanou a nejlepší se dolů propadnou jen výjimečně. Všechno mezi tím je otevřené.

Ministerstvo vnitra v téže zprávě uvádí, že se tvrdé jádro neonacistů od Ortelu distancovalo — pro umírněnější produkci. Politolog Miroslav Mareš upozornil, že Ortel není takovou hudební skupinou, jakou bylo zvykem za extremistickou označovat. Pořadatel Českého slavíka došel na základě právní analýzy k závěru, že skupina neporušuje pravidla ankety ani zákony ČR.

A anketa neměří poslech. Měří, kolik lidí je ochotných poslat hlas — což je jiná veličina než to, co komu hraje v autě.

Před koncertem v Počátkách na Pelhřimovsku podepsalo petici za jeho zrušení 300 lidí. Protipetici za to, aby se konal, 463. Dvě stě padesát lístků v předprodeji bylo pryč obratem a na koncert přišlo asi 300 diváků.