Žížaly vylézají ze země, protože chvění považují za krtka. Nadhodilo se to v roce 1881, ověřilo v roce 2008

V Apalačském národním lese na Floridě se dá vyžít z toho, že člověk zatluče do země dřevěný kolík a přejíždí po něm kusem železa. Žížaly začnou lézt ven a sbírají se po tisících.
V šedesátých a sedmdesátých letech z toho byl průmysl. Dnes je k tomu potřeba roční povolení a motorové nářadí je zakázané — dřív se používaly i motorové pily a historicky Ford model T.
| kolík | 4–8 cm silný, 30–60 cm dlouhý |
| železo | nejméně 40 cm, často listové pero z auta |
| co se sbírá | žížala Diplocardia mississippiensis |
Proč by to žížala dělala
Nahoře na ni čeká sucho a ptáci. Vylézt na povrch je pro ni nebezpečné, takže by se čekal opak: zalézt hloub.
Odpověď nadhodil už v roce 1881 autor knihy o půdotvorné práci žížal:
Často se říká, že když se do země buší nebo se jinak rozechvěje, žížaly věří, že je pronásleduje krtek, a opouštějí své nory.
Týž autor hned dodal, že jemu to jednou nevyšlo, a připustil, že možná bušil do země moc silně.
Ověření
Biolog z Vanderbiltovy univerzity v roce 2008 nahrál chvění, které dělají sběrači návnad, a porovnal je s chvěním hrabajícího krtka. Odpovídají si. Žížaly na obojí reagují útěkem na povrch.
Hypotéza, že si chvění pletou s deštěm a bojí se utopení, potvrzení nenašla.
Kolik toho krtek sní
Jednomu odchycenému krtkovi o váze 42 gramů dávali v laboratoři tamní žížaly. Deset dní se měřilo, co spořádá.
| krtek | 42 g |
| snědl denně | 23 žížal o váze 42,4 g |
| za rok | přes 15 kg |
Sní tedy denně o něco víc, než sám váží.
Co je doložené
Popis nářadí, druh žížaly, povolovací režim, obě hypotézy i výsledek pokusu a hmotnosti krtka a jeho denní dávky jsou z práce publikované v PLOS ONE v říjnu 2008. Citovaná věta i autorovo přiznání o bušení lopatou jsou v ní převzaté z knihy z roku 1881.
Táž práce uvádí, že chvěním si žížaly vyhánějí i želvy a rackové. Sběrači návnad na tom postavili živnost dřív, než někdo zjistil, co vlastně předvádějí.


