Číslo 45 na botě nejsou centimetry. Je to 45 × dvě třetiny centimetru a stejně to není vaše noha

Číslo v botě vypadá jako rozměr. Vypadá tak natolik, že skoro nikdo nezkusí tu botu změřit — a kdo to zkusí, zjistí, že čtyřicítka pětka nemá třicet centimetrů, ani čtyřicet pět, ani nic, co by šlo poznat pravítkem na první pokus.

Má tři sta nula patnáct milimetrů. A není to noha.

Jednotka se jmenuje pařížský bod

Evropské číslování stoupá po dvou třetinách centimetru, tedy po 6,67 mm. Té jednotce se říká pařížský bod a zavedli ji francouzští ševci na začátku 19. století.

Proč zrovna dvě třetiny centimetru? Podle anglické Wikipedie nejspíš proto, že je to skoro přesně čtvrtina tehdejšího francouzského palce — pouce-roi měřil kolem 27 mm, jeho čtvrtina tedy 6,7 mm.

Číslo boty je počet těch bodů:

45 × 6,67 mm = 300,15 mm

Jenže to je kopyto

Tři sta milimetrů není délka chodidla. Je to délka stélky, respektive kopyta — dřevěné formy, na které se bota staví. Mezi ní a nohou je nadměrek, aby si člověk při chůzi nerozbil prsty o špičku.

Podle převodní tabulky na české Wikipedii odpovídá evropské velikosti 45 chodidlo dlouhé zhruba 285 mm. Těch zbývajících patnáct milimetrů si nosíte s sebou celý život a nikdy je neuvidíte.

Česká Wikipedie uvádí i obrácený postup: k délce chodidla se připočte 1,5 až 2 cm a teprve výsledek se vynásobí třemi polovinami.

Britské číslo je zrnko ječmene

Anglický systém stoupá po třetině palce, tedy po 8,467 mm. Ta třetina palce má jméno: ječné zrno.

V roce 1324 stanovil Eduard II., že jeden palec jsou tři suchá kulatá zrna ječmene položená za sebou. Ševci si to vzali jako stupnici a britské velikosti po ní jdou dodnes.

Není to ale měřítko, je to posun. Dětské číslování začíná nulou u čtyřpalcové stélky. U 8⅔ palce (22,01 cm) se začne počítat znovu od jedničky, tentokrát pro dospělé. Výpočet je stejný, jen se na konci místo dvanácti odečítá pětadvacet.

systém	co měří	krok
evropský (pařížský bod)	stélku	6,67 mm
britský (ječné zrno)	stélku	8,47 mm
mondopoint (ISO 9407)	chodidlo	5 mm

Norma, která měří nohu, existuje

Jmenuje se mondopoint a je to ISO 9407. Udává délku chodidla v milimetrech a volitelně i šířku, takže velikost vypadá třeba 280/110. Bez jednotky, bez převodu, bez kopyta.

Norma říká, jak se ta délka měří: vodorovná vzdálenost mezi kolmicemi na nejvýraznější prst a na nejvýraznější bod paty, měřeno vestoje a s vahou rozloženou na obě nohy. Běžný krok mezi velikostmi je 5 mm.

Je to preferovaný mezinárodní standard. Používají ho armády a lyžařské boty. V obchodě s botami ho neuvidíte.

Co je doložené

Definice pařížského bodu jako 2/3 cm, jeho původ u francouzských ševců a domněnka o čtvrtině francouzského palce jsou z anglické Wikipedie. Vzorce pro anglický a francouzský systém, výčet čtyř souběžně používaných systémů i převodní tabulka podle ISO/TS 19407 jsou z české Wikipedie. Způsob měření chodidla, jednotky v milimetrech a krok 5 mm jsou z ISO 9407:2019.

Dekret Eduarda II. z roku 1324, tedy že palec jsou tři zrna ječmene za sebou, uvádí anglická Wikipedie i britští ševci.

Co je jinak, než se zdá

Číslo na botě nelže. Jen neměří to, co si zákazník myslí — měří dřevěnou formu, kterou zákazník nikdy neuvidí, v jednotce vymyšlené dřív, než existovala metrická soustava, jak ji známe.

Rozdíl mezi 44 a 45 je 6,67 mm. Mezi britskou desítkou a desítkou a půl 4,23 mm. Mezi mondopointem 280 a 285 přesně 5 mm.

Tři stupnice, tři různě dlouhé kroky, jedna noha.