Finská pokuta za rychlost se počítá z příjmu viníka. Rekord je sto sedmdesát tisíc eur za jednu jízdu

Finsko počítá pokuty za většinu přestupků a menších trestných činů v takzvaných denních sazbách. Systém platí od roku 1921.
Jedna denní sazba je polovina denního disponibilního příjmu viníka. Denní příjem se bere jako šedesátina průměrného měsíčního příjmu po zdanění. Nejnižší možná sazba je šest eur.
| nejmíň | 1 denní sazba |
| nejvíc za jeden čin | 120 sazeb |
| nejvíc za víc činů dohromady | 240 sazeb |
Kolik to dělá
Nejvyšší doložená pokuta za rychlost je 170 000 eur z roku 2004. Dostal ji sedmadvacetiletý dědic masné firmy, který jel v centru Helsinek osmdesát tam, kde se smí čtyřicet. Jeho příjem za předchozí rok se blížil sedmi milionům eur.
Další dva případy: 116 000 eur pro manažera telekomunikační firmy v roce 2002 a 54 000 eur pro podnikatele v roce 2015 za překročení padesátky o dvaadvacet kilometrů v hodině.
Manažerovi z roku 2002 pokutu později snížili o pětadevadesát procent. Doložil, že mu mezitím klesl příjem.
Kdo hlídá, jestli to sedí
Pachatel má povinnost uvést svůj příjem pravdivě. Zatajit ho je samostatný trestný čin, za který hrozí až tři měsíce vězení.
Policie si to stejně může ověřit sama. Má přímý přístup do daňových údajů.
Co je doložené
Rok zavedení systému, výpočet denní sazby, minimální částka, počty sazeb i trestnost nepravdivého údaje o příjmu jsou z encyklopedického hesla s odkazem na finský zákon z roku 1921 a trestní zákoník. Rekordní pokutu z roku 2004 popsal The Irish Times, systém a případ z roku 2015 The New York Times.
Rychlost se v obou případech překračovala stejně. Lišil se plat.


