Jeden rok v dějinách měl patnáct měsíců a 445 dní. Říkalo se mu rok zmatku

Římský občanský kalendář se rozešel se skutečností. V polovině prvního století před naším letopočtem předbíhal sluneční rok zhruba o tři měsíce.

Žně nepřipadaly na dobu žní. Jarní svátky se neslavily na jaře.

Oprava

Rozhodlo se rok srovnat naráz. Do roku 46 před naším letopočtem se vložily dva mimořádné měsíce o celkem 67 dnech, k tomu ten, který se vkládal běžně.

měsíců v tom roce	15
dní v tom roce	445

Od následujícího roku platil kalendář o 365 dnech s jedním dnem navíc každý čtvrtý rok. Návrh připravil alexandrijský astronom Sosigenés.

Jméno

Caesar mu říkal poslední rok zmatku. Ujalo se z toho jen to druhé slovo a rok 46 se dodnes uvádí jako annus confusionis, rok zmatku.

Zmatek přitom nastal proto, že se skončil.

Co je doložené

Rozchod občanského a slunečního kalendáře o zhruba tři měsíce, vložení mimořádných měsíců o 67 dnech, celková délka 445 dní, podoba nového kalendáře a jméno astronoma jsou z Encyclopaedie Britannicy a z Encyclopaedie Romany Chicagské univerzity.

Je to nejdelší rok, který kdy kdo odžil. Ke zkrácení nikdy nedošlo — schodek se dorovnával přidáváním, ne ubíráním.