V roce 1393 vyrobili císařskému dvoru sedm set dvacet tisíc archů toaletního papíru. V Americe se ještě ve třicátých letech inzerovalo, že v něm nejsou třísky

Nejstarší zmínka je z doby kolem roku 589. Čínský učenec v ní řeší, na co papír použít nesmí:
Papír, na němž jsou citace nebo komentáře z Pěti klasických knih nebo jména mudrců, se neodvažuji použít na záchodě.
Arabský cestovatel si v roce 851 v Číně všiml, že se tam po vykonání potřeby neomývají vodou, nýbrž se utírají papírem. V Evropě se to ujalo o tisíc let později.
Císařský dvůr
Ze začátku čtrnáctého století je doloženo, že jen v oblasti dnešního Če-ťiangu se ročně vyrobilo deset milionů balíků po tisíci až deseti tisících arších.
K roku 1393 je zapsáno, kolik ho spotřeboval dvůr v Nanjingu.
| pro dvůr celkem | 720 000 archů |
| rozměr archu | zhruba 60 × 90 cm |
| pro císařovu rodinu | 15 000 archů zvlášť měkkého papíru |
| každý z nich | naparfémovaný |
Amerika o půl tisíciletí později
První komerčně prodávaný toaletní papír ve Spojených státech se objevil v roce 1857. Prodával se v balíčcích plochých archů, v papíru byl vodoznak se jménem vynálezce a reklama mu říkala největší nezbytnost doby.
Role přišla později. Patent na perforování papíru je z roku 1871, patent na roli navinutou na dutince z 13. února 1883. Rozšířila je papírna, která je začala prodávat v roce 1890.
Třísky
Výroba se ladila ještě dlouho potom. Jedna americká značka měla ve třicátých letech dvacátého století jako hlavní prodejní argument, že její papír je bez třísek.
Co je doložené
Citát z doby kolem roku 589, poznámka arabského cestovatele z roku 851, objem výroby ze čtrnáctého století i čísla dvora z roku 1393 jsou z encyklopedického hesla, které se odvolává na Needhamovy dějiny čínské vědy a techniky. Datum a podoba prvního amerického výrobku jsou odtamtéž, znění patentu z roku 1883 je na veřejném patentovém serveru a reklamní tvrzení o třískách rozebírá rozhlasový pořad kanadské veřejnoprávní stanice.
Číňané měli parfémovaný papír o rozměrech 60 × 90 centimetrů v roce 1393. Američané si o šest set let později pochvalovali, že se v tom jejich nedá zadřít.


