Jak země bez armády porazila Královské námořnictvo. Třikrát

Island nemá armádu. Obranu mu od roku 1951 smluvně zajišťují Spojené státy.
Mezi lety 1958 a 1976 vedl se Spojeným královstvím tři války. Šlo v nich o to, jak blízko islandského pobřeží smějí lovit britské trawlery.
První: dvanáct mil
O půlnoci 1. září 1958 rozšířil Island rybářské pásmo ze čtyř na dvanáct námořních mil. Británie to neuznala a poslala k ostrovu válečné lodě, aby její trawlery mohly lovit dál.
Island měl proti nim několik hlídkových lodí a jeden hydroplán. Podle historika Guðniho Th. Jóhannessona dokázala trawler opravdu zadržet a odvléct do přístavu jen jedna z nich, vlajková loď Þór.
Před britským velvyslanectvím v Reykjavíku se demonstrovalo. Velvyslanec demonstrantům pouštěl z gramofonu dudy a vojenské pochody.
Válka skončila v roce 1961. Dvanáct mil zůstalo, Britové směli ve vnějších šesti ještě tři roky lovit.
Druhá: padesát mil
Island posunul hranici na padesát mil 1. září 1972.
Hlídková loď Ægir narazila 5. září v 10:25 severovýchodně od mělčiny Hornbanki na trawler, který měl jméno a číslo zakryté navařenými plechy. Kapitán ho odmítl identifikovat. Na výzvu, ať se podřídí pobřežní stráži, pustil do vysílačky Rule, Britannia!
V 10:40 spustil Ægir poprvé do vody střihač, který se táhne za lodí a přeřízne lana vlečné sítě. Rybáři hodili přes palubu silné nylonové lano, aby se namotalo hlídkové lodi do lodního šroubu. Ægir trawler objel a jedno ze dvou tažných lan jeho sítě přeřízl. Z vysílačky se pak podle textu, který zveřejňuje islandská pobřežní stráž, sypaly nadávky.
Střihač zkonstruoval šéf pobřežní stráže s úředníkem správy majáků a přístavů už za první války. Nepoužili ho, protože nechtěli pokazit jednání, a protože islandské lodě na něj nebyly dost silné.
Hlídková loď Óðinn ho při svém prvním pokusu ztratila.
Do konce dubna 1973 takhle přišlo o síť 55 britských trawlerů.
Ægir se 29. srpna 1973 srazil s britskou fregatou Apollo. Islandský strojník pak v podpalubí svařoval poškozený trup, do oddělení natekla mořská voda a svářečka ho zabila elektrickým proudem. Je to jediný potvrzený mrtvý všech tří válek.
V listopadu 1973 se obě vlády dohodly. Padesát mil zůstalo, Britové směli do roku 1975 lovit s omezeným úlovkem.
Třetí: dvě stě mil
V roce 1975 posunul Island hranici na dvě stě mil. Británie poslala 22 fregat a sedm zásobovacích lodí. Lodě obou zemí se během války srazily 55krát.
V lednu 1976 se fregata Andromeda srazila s Þórem. Britské ministerstvo obrany to označilo za „úmyslný útok“ vedený „bez ohledu na životy“. Islandská pobřežní stráž tvrdila, že fregata Þór předjela a prudce mu stočila kurz do cesty.
Island 19. února 1976 přerušil s Británií diplomatické styky. Pohrozil také, že zavře základnu NATO v Keflavíku, která alianci pomáhala hlídat sovětský přístup do Atlantiku.
V dubnu 1976 se britským ministrem zahraničí stal Anthony Crosland. Ve sněmovně zastupoval rybářský přístav Grimsby.
Obě země se 1. června 1976 za zprostředkování NATO dohodly. Británie hranici dvou set mil uznala. Dočasně si v ní směla nechat 24 trawlerů a ulovit 30 000 tun.
Co bylo potom
Ještě v roce 1976 přijala Británie zákon o rybářských hranicích a vyhlásila dvě stě mil kolem sebe. Dvousetmílová hranice je dnes mezinárodní standard, zakotvila ji Úmluva OSN o mořském právu.
Hull, Grimsby a Fleetwood přišly o tisíce pracovních míst. V roce 2012 nabídla britská vláda 2 500 rybářům, kteří tehdy přišli o práci, odškodné 1 000 liber.
Historik Guðni Th. Jóhannesson napsal o tresčích válkách doktorskou práci v Londýně a několik knih. Jeden z jeho článků je o velvyslanci s gramofonem.
V roce 2016 kandidoval na islandského prezidenta. Soupeř Davíð Oddsson mu ve dvou televizních debatách vyčítal nevlastenecký pohled na tresčí války. Jóhannesson odpověděl, že jeho pohled je nuancovaný a podložený výzkumem. Volby vyhrál 25. června 2016.
O dva dny později hrál Island s Anglií osmifinále mistrovství Evropy ve fotbale. Vyhrál 2:1.
Co je doložené
Data, hranice, počty lodí a srážek, smrt strojníka, přerušení styků, hrozba Keflavíkem, podmínky dohod, britský zákon z roku 1976, odškodné z roku 2012 i velvyslanec s gramofonem jsou z anglické Wikipedie a časopisu Iceland Review. Navařené plechy, nadávky z vysílačky, původ střihače, ztracený střihač lodi Óðinn a 55 přeříznutých sítí do dubna 1973 jsou z islandského textu o druhé válce, který zveřejňuje pobřežní stráž a který vychází ze životopisu kapitána lodi Ægir. Volby v roce 2016 a doktorát jsou z anglické Wikipedie, fotbal ze zprávy anglického fotbalového svazu, počty obyvatel ze Světové banky.
Co je jinak, než se zdá
Válku nikdo nevyhlásil. Island i Británie byly po celou dobu členy NATO.
Střílelo se. Islandské hlídkové lodě v roce 1973 i 1975 střílely na britské trawlery, nejdřív slepými a pak ostrými náboji. Jediný potvrzený mrtvý ale nezemřel na výstřel.
Vyhrát tu znamenalo dostat hranici, kterou Island chtěl. Po první i druhé válce za to Británie dostala ještě pár let lovu.
Island měl v roce 1976 220 154 obyvatel. Spojené království 56 211 968.


