Jak se svět připravil na katastrofu za tři sta miliard dolarů a pak se nestalo skoro nic

Starší programy zapisovaly rok dvěma číslicemi. Po přechodu na rok 2000 měly číst nulu jako rok 1900 a počítat s ní.

Firma Gartner odhadovala náklady na opravu na 300 až 600 miliard dolarů. Podle pozdějšího shrnutí CNN se celosvětově utratilo zhruba 320 miliard, z toho 134 miliard ve Spojených státech.

Co se 1. ledna 2000 stalo

Skoro nic. Výpadků byla hrstka a většina se dala obejít ručně.

Doložené případy:

kde	co
Fort Belvoir, Virginie	oprava proti chybě roku 2000 shodila počítače pozemní stanice; přestala chodit data z pěti špionážních družic
jaderná elektrárna Onagawa, Japonsko	vypadly poplachové systémy a spadl vládní monitorovací počítač
Spojené státy	přestala fungovat část výherních automatů
Austrálie	zlobily odbavovací strojky v autobusech

Stanice ve Fort Belvoiru jela na náhradní postup do tří hodin a plně fungovala 2. ledna před půlnocí. Oba japonské případy se podařilo zvládnout okamžitě.

Co se z toho nedá zjistit

Jestli se nic nestalo proto, že se to opravilo, nebo proto, že by se nestalo nic tak jako tak.

Zastánci oprav argumentují tím, že šlo o výsledek práce, která proběhla předem. Ověřit to nelze: zkušební skupina, která by opravy neudělala a přitom měla srovnatelnou techniku, neexistuje.

Co je doložené

Podstata chyby, Gartnerův odhad 300 až 600 miliard, souhrn CNN o 320 a 134 miliardách i všechny čtyři výpadky včetně časů obnovení jsou z anglické Wikipedie, z přehledu Kongresové knihovny a ze sbírkové stránky Smithsonian Institution.

Nejnápadnější z těch výpadků způsobila oprava, která mu měla zabránit.