Jablka spadlá k sousedovi jsou sousedova. Větev, ze které spadla, si uříznout kdykoli nesmíte

Občanský zákoník to řeší v § 1016. Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náležejí vlastníkovi sousedního pozemku.

Není podstatné, čí je strom. Podstatné je, kam to spadlo.

Výjimka je jediná: neplatí to, je-li sousední pozemek veřejný statek.

Větve a kořeny

Tady zákon takhle vstřícný není. Postup má tři podmínky a musí se dodržet všechny.

podmínka	co znamená
nejdřív požádat souseda	odstranit si je má primárně on sám
šetrným způsobem	ne pila do kmene
ve vhodné roční době	ne kdykoli vás to napadne

K tomu přistupuje čtvrtá, věcná: větve nebo kořeny musí působit škodu nebo jiné obtíže, které převažují nad zájmem na nedotčeném zachování stromu. Samotné to, že přesahují, nestačí.

U částí jiných rostlin než stromů a keřů je to volnější — soused je může odstranit šetrným způsobem a bez dalších omezení.

Co je doložené

Znění o plodech spadlých na sousední pozemek, výjimka u veřejného statku, požadavek předchozí žádosti, šetrný způsob, vhodná roční doba i podmínka převažujících obtíží jsou z § 1016 zákona č. 89/2012 Sb. Rozlišení mezi stromy a keři na jedné straně a ostatními rostlinami na druhé plyne z téhož paragrafu.

Jabloň může být celá vaše, půda pod ní sousedova a úroda se rozdělí podle toho, kam který plod dopadne.