Nejvyšší kriminalitu na světě má Vatikán. Je to tím, že tam skoro nikdo nebydlí

Číslo, které koluje po internetu, je pravdivé. Přepočteno na obyvatele má Vatikán nejvyšší kriminalitu na světě.
Závěr, který si z toho lidé odnášejí, pravdivý není.
Čitatel a jmenovatel
Míra kriminality se počítá jako počet trestných činů dělený počtem obyvatel. U Vatikánu to dopadne takhle:
| obyvatel | kolem 800 |
| návštěvníků ročně | miliony |
| kdo páchá | převážně nerezidenti |
| koho okrádají | převážně nerezidenty |
Kapsář přijede, okrade turistu, odjede. Ani jeden z nich ve Vatikánu nebydlí. Skutek se ale stal na vatikánském území, takže se zapíše do vatikánské statistiky — a ta se pak dělí osmi sty lidmi.
Co to jsou za činy
Podle anglické Wikipedie jde převážně o kapesní krádeže, krádeže kabelek a krádeže v obchodech. Tedy o to, co se děje všude, kde se na malé ploše tlačí velké množství turistů.
Co je doložené
Skladba trestné činnosti, tedy převaha kapesních krádeží páchaných nerezidenty, počet obyvatel v řádu stovek a vysvětlení, proč přepočet na obyvatele dává u Vatikánu zavádějící výsledek, jsou z anglické Wikipedie.
Přesná roční čísla ze zpráv vatikánského soudu do tohoto textu nepřebíráme. Kolují v několika verzích, liší se podle roku i podle toho, co se do nich počítá, a ověřit je u zdroje se nám nepodařilo.
Co je jinak, než se zdá
Statistika neměří, jak je někde nebezpečno. Měří poměr dvou čísel — a ten poměr dává smysl jen tehdy, když ti, kdo se v čitateli objevují, patří do skupiny ve jmenovateli.
Ve Vatikánu to neplatí. Jmenovatel jsou lidé, kteří tam bydlí, čitatel jsou skutky lidí, kteří tam nebydlí.
Kdyby se stejně počítalo nádraží, letiště nebo hrad, dopadla by z toho nejnebezpečnější místa světa. Ta ale nikdo za stát nepovažuje, takže se do žebříčků nedostanou.
Vatikán ano. Má osm set obyvatel a vlastní řádek v tabulce.


