Proč se v tenise počítá patnáct, třicet a čtyřicet, nikdo neví. Nejstarší zápis je z roku 1435 a stojí v něm čtyřicet pět

Tenisová hra se počítá patnáct, třicet, čtyřicet, gem. Kdo vyhraje první míč, vede 15:0, kdo druhý, 30:0. Třetí ale nepřidá dalších patnáct.
Proč, se neví.
Co je zapsané
Nejstarší doklad je balada, kterou v roce 1435 napsal vévoda Orleánský. Mluví se v ní o quarante cinq, tedy o pětačtyřiceti.
V roce 1522 se objevuje latinská věta o tom, že „vedeme třicet, vedeme čtyřicet pět”. První dochované teorie o tom, odkud se vzala patnáctka, jsou z roku 1555 — tedy sto dvacet let po prvním zápisu skóre.
| první zmínka | 1435 |
| tehdejší třetí bod | 45 |
| první teorie o původu | 1555 |
Teorie s ciferníkem
Nejčastější vysvětlení zní, že se skóre ukazovalo na ciferníku: čtvrt, půl, tři čtvrtě, celá. Aby se ale nedalo vyhrát o jediný míč, zavedla se shoda a čtyřicet pět se zkrátilo na čtyřicet, aby se vešly do šedesáti.
Potíž je v tom, že v patnáctém století měly hodiny jen hodinovou ručičku. Minutová se rozšířila až po vynálezu přesnějšího kyvadlového kroku kolem roku 1690, tedy dvě stě padesát let po prvním zápisu.
Proti tomu stojí, že katedrální hodiny ve Wellsu z roku 1386 měly vnitřní ciferník o šedesáti dílcích a odbíjely čtvrthodiny, stejně jako hodiny postavené v Rouenu roku 1389.
Ostatní vysvětlení
Další teorie mluví o francouzské míčové hře, ze které tenis vzešel, nebo o tom, že se v Evropě běžně počítalo a účtovalo po šedesáti. Na tenis se v té době sázelo, takže by skóre podle tehdejší měny dávalo smysl.
Nula se anglicky řekne love, nejspíš z obratu „hrát pro lásku”, tedy bez sázky, o nic.
Co je doložené
Datum baladického zápisu z roku 1435, latinská věta z roku 1522, rok prvních teorií, hodinářské argumenty i obě konkurenční vysvětlení jsou z encyklopedického hesla s odkazy na odbornou literaturu. Původ slova love uvádí Oxfordský slovník angličtiny.
Nejstarší doklad tenisového skóre je báseň. Pravidlo, které z ní odvozujeme, v ní neplatí — stojí tam o pět víc.


