Smrkání udělá v nose desetkrát vyšší tlak než kýchnutí. Je změřené i to, kam se obsah vytlačí

Hlen se v nose a dýchacích cestách tvoří pořád. Z devadesáti až pětadevadesáti procent je to voda, zbytek jsou soli, protilátky a enzymy, které rozkládají bakterie. Drží v sobě prach, pyl a všechno ostatní, co se nadechnete.
Řasinky na sliznici ho posouvají do hltanu. Odtamtud ho polykáte, aniž o tom víte. To je běžný provoz.
Smrká se, až když je toho moc nebo když je hlen tak hustý, že ho řasinky neuvezou.
Co při tom v nose nastane
Americká práce z roku 2000 měřila tlak uvnitř nosu při smrkání, kýchání a kašli.
| úkon | naměřený tlak |
|---|---|
| smrkání (35 měření) | 66 mm Hg |
| kašel (18 měření) | 6,6 mm Hg |
| kýchnutí (13 měření) | 4,6 mm Hg |
Smrkání tedy vyrobí zhruba desetkrát vyšší tlak než kašel a čtrnáctkrát vyšší než kýchnutí.
Kam to jde
Podle téže práce dokáže jedno smrknutí vytlačit až jeden mililitr husté tekutiny ze středního nosního průchodu do čelistní dutiny. U kýchání a kašle se to nestalo.
Autoři z toho vyvozovali, že při rýmě se takhle do dutin může dostat tekutina s viry a zánětlivými látkami.
Co je doložené
Naměřené tlaky, počty měření i objem vytlačené tekutiny jsou z práce publikované v únoru 2000 v Clinical Infectious Diseases. Složení hlenu a jeho odsun řasinkami do hltanu jsou z encyklopedických hesel s odkazy na odbornou literaturu.
Hlen odchází sám, jen jinudy. Smrkání je zkratka, která jako jediná z těch tří měřených vede i opačným směrem.


