HledatO webu
PŘÍBĚHY

Smrkání udělá v nose desetkrát vyšší tlak než kýchnutí. Je změřené i to, kam se obsah vytlačí

Radek Doležal ·

Noční stolek s otevřenou krabičkou papírových kapesníků, pomačkaný kapesník vedle sklenice vody a lampičky, v pokoji nikdo není

Hlen se v nose a dýchacích cestách tvoří pořád. Z devadesáti až pětadevadesáti procent je to voda, zbytek jsou soli, protilátky a enzymy, které rozkládají bakterie. Drží v sobě prach, pyl a všechno ostatní, co se nadechnete.

Řasinky na sliznici ho posouvají do hltanu. Odtamtud ho polykáte, aniž o tom víte. To je běžný provoz.

Smrká se, až když je toho moc nebo když je hlen tak hustý, že ho řasinky neuvezou.

Co při tom v nose nastane

Americká práce z roku 2000 měřila tlak uvnitř nosu při smrkání, kýchání a kašli.

úkon naměřený tlak
smrkání (35 měření) 66 mm Hg
kašel (18 měření) 6,6 mm Hg
kýchnutí (13 měření) 4,6 mm Hg

Smrkání tedy vyrobí zhruba desetkrát vyšší tlak než kašel a čtrnáctkrát vyšší než kýchnutí.

Kam to jde

Podle téže práce dokáže jedno smrknutí vytlačit až jeden mililitr husté tekutiny ze středního nosního průchodu do čelistní dutiny. U kýchání a kašle se to nestalo.

Autoři z toho vyvozovali, že při rýmě se takhle do dutin může dostat tekutina s viry a zánětlivými látkami.

Co je doložené

Naměřené tlaky, počty měření i objem vytlačené tekutiny jsou z práce publikované v únoru 2000 v Clinical Infectious Diseases. Složení hlenu a jeho odsun řasinkami do hltanu jsou z encyklopedických hesel s odkazy na odbornou literaturu.

Hlen odchází sám, jen jinudy. Smrkání je zkratka, která jako jediná z těch tří měřených vede i opačným směrem.

Další zprávy